Předpoklady dělají z lidí blbce... na Blog.cz

Nesnadno, ale přeci jen..... Stěhuji svoje stránky na: TheStrange.Emily.sblog.cz

Takže očekávám, že mě navštívíte v mém novém ústavu

Jinak si žijte v míru a lásce, Bab

Takže minulej výkend jsem tu měla Ann a Eliss. Docela se divím tomu, že stále ještě žiji, neboť pondělí po naší "kalbě" bylo opravdu otřesné.

V pátek po škole jsme se skupinově projely autobusem k Ann do zapadákova. Tam jsme asi dvě hodiny bezcílně bloudily po jejich novém domě a zkoušely hrát na klavír. Po dvou hodinách konečně přijel Karel, který nás donutil jít se psem, že prý nás pak odveze. Nu, tak jse šli. Po cestě jsme dostala dvakrát vodítkem do huby, ale Eliss byla zas celá od bláta, takže se to dalo přežít. Po další hodině se konečně Karel odhodlalk k tomu, odvézt nás k nám.

Cestou jsme se ještě stavili ve videopůjčovně. Z původně plánovaných filmů (tj. Volver, Malá miss Sunshine, Boogeyman, Hněv duší a Trhni si) měli jenom toho Booogieho. Tak jsme si vzali ještě Skrytou identitu, Osum žen a Marii Antoanetu (nevim, jak se to píše) Pán z videopůjčovny nám doporučiál nějáký film o zmutovaných krávách, ale to by na nás bylo moc silné kafe.

U nás jsme nejdřív sledovaly na Nově paní, co má "ústa jak dva slimáky", pak se vrhly na tu Marii a pak na Boogyeho. Spát se šlo ve dvě.

Druhý den jme měli budíček okolo jedenácté. Hned po snídani (což byl lilek s mozarelou) jsme vyrazily do Národní galerie. Neuvěřitelně jsme si užívaly, zvláště pak moděrní umění, kde v nás každé třetí dílo vzbuzovalo naprosto nehorázný záchvat smícu (ach...ta puberta). Po cestě domů jsme se ještě stavily v craperii. Nad šálkem neuvěřitelně husté čokolády, jsme společně s mou maminkou a Tessinkou prodrbaly každého, na koho jsem si vzpomněly.

Večer šli rodiče se setrou někam ke známím a my zůstali sami doma,

Šli jsme za tmy ven s krakeny, behaly jsme po zahradě mezi stříkajícím zavlažováním a od půl osmé jsme se snažily dostat ven Martina T.

Jelikož ten tvrdil, že ho maminka už nepustí, rozjely jsme to sami. "Pařily" jsme na Madonu a jiné diskárny, chlastaly jeden Burn za druhým (konečný počet Burnů byl 9 v koši, 3 na parapetu, 3 u mě v pokoji a asi 4 pod sedačkou, z toho jeden vypil Martin) V půl jedenácté nás Mertin obšťastnil smsmkou, že teda příjde. Holky byly neuvěřitelně šťastné, ale když Martin dorazil, z věčírku nic nebylo. Nakonec musel domů ještě před domem v růžích, takže smůla.

Já, Eliss a Ann jsme si začali říkat : Disco žirafy (díky tomu, že je Ann malá, máme s Eliss nadvládu, jupííí!) V neděli ráno se holky zbalili a vypadly. Mě teda zbyl celej dům k úklidu.

Já vážně nevim, proč ještě ty večírky dělám

Taky nevim, proč píšu tak dlouhý články, fakt by mě zajímalo, kdo proboha čte, takový braky?